Marup + Ju,

no skoro vůbec, prakticky ukazoval, to mě vedlo k tomu, že jsem ho dotáhla k DR....jedno slovo nebylo co mělo být....manžel se slova táta dočkal v jeho asi 3,5letech....to mu to dřív řekl mladší.....

A ten nejhlavnější důvod, jak se neuměl vyjádřit, tak vzteky mlátil hlavou do zdi....to bylo to co mě nakoplo v jeho 2letech, že to není obyčejné období vzdoru, ale nešťastný človíček, co se s náma nemůže domluvit. A musím něco dělat.

Máme- meme to bylo i pro to, když chtěl pochovat
táta- NIC, to slovo v té době nepoužíval, pro manžela měl jen úsměv
mi- byl jeho bratr, jo a dost urputně tím nemluvením tenkrát chtěl, aby se jmenoval Julie asi se mu to slovo líbilo....,ale to mu bylo maličko víc...

používal jen jednoslabičné:
na- když mi něco podával
ci- když něco chtěl
když chtěl jíst, tak si ukazoval do pusy

A to je prakticky vše.
jakmile se něco pokusil vyslovit, byla to zkomolenina, které sem tam aspoň představovala to co chtěl.....,ale ze 70% ne.

Dodoneška doma místo mléka používáme mlímo(zavedl ho asi 5letý)

Neuměl zvuky zvěře, jak se zjistilo na foniatriii, né , že by je nevěděl, ale napodobit.....1/2 roku jsme jeli v obrázkách:
kráva a do zblbnutí, aby řekl bůůůů
koza- méééé a tak dále......

jo a tůůůt a podobně


kdybych tenkrát znala znakovku, věděla, že existuje, to by bylo hned lepší....bohužel nikdo mi před 17-18lety vůbec nic neřekl....

Po nácviku zvuků jsme se postupně pouštěli do písmen.
Začínal: T.
Pak : L

a pak všechny sykavky: s,š,c,č,z,ž

následovalo v 6letech ř a dopilovalo se R než šel do školy, to jediné tam naskočilo bez práce dobře, teda skoro..... na sedmileté prohlídce má napsáno, řeč bez vady.