Nebarvím. Je mi letos 54, šedivím tak nějak úměrně věku asi, což mi připadá ok. Jednou jsem se nechala víceméně omylem obarvit (odborně, v kadeřnictví), a cítila jsem se v nesvé barvě nesvá (celkem nepřekvapivě
). S věkem jsem smířena. Vůbec se mi nechce barvit na mlado, a pak nedejbože ještě se snažit dostát svojí čilostí a výkonností tomu mladistvému vzhledu. Je mi daleko příjemnější, když ode mě lidi čekaj to, co se dá čekat od šedivky
To je jeden výklad, pro dny ideologicko-filozofické.
A pak mám ještě jeden všední: nebarvím se, jelikož jsem na to líná