Píšu vždy psacím. Popsala jsem tuny papíru, na gymnáziu jsme neměli učebnice, na VŠ jsme se taky mohli dozvědět něco jen z úst učitele, a co jsme si stihli napsat, to jsme měli (doby předinternetové). Píšu proto rychle a musela jsem i čitelně, vybírala jsem si pera, co se dobře držela a dobře klouzala. Psacím píšu i chemické výpočty a občas tak (fixem) popíšu i zkumavku, ale to už je fakt slité a nečitelné, tak jedině tam tiskacím
Vždy jsem obdivovala babičky, co ještě měly krasopis. Umím číst (i psát) azbukou, něco i arabskou abecedou, přečtu i kurent (psací). Odjakživa jsem si myslela, že tiskací písmo je pro tisk a psací výslovně pro psaní rukou a nevidím důvod, proč bych měla rukou plodit něco, co vypadá jako včerejší noviny.