jasně, používám v práci psací písmo jako jo, nepíšu jak z písanky, ale konečně to jsem nepsala ani v první třídě. kolegyně a kolegové také píší psace, nemám problém po nich zápisy číst. a s dcerou ujížídímě na postcrossingu, tedy posílání pohledů - spousta lidí píše psace, někdy je docela umění dopis přečíst, zvlášť když neumím anglicky, ale dá se to fajn jsou pohledy od Ukrajinců či Rusů, i když píší anglicky, tak to písmo je často hodně ovlivněné azbukou, když to holka viděla prvně, tak jsem jí to musela předčítat (a že jinak je to ona, kdo mi pomáhá poruzumět mým pohledům).

kluka mám dysgrafika, dysortografika a dyslektika. na prvním stupni chodil na hodiny speciální češtiny, kdy jejich učitelka (speciální pedagožka) trvala na psacím písmu. v ostatních hodinách, včetně běžné češitny, mohl psát, jak se mu zlíbilo, tam psal tiskace. učitelka mi kdysi nějak vysvětlovala důvod, fakt už si ho nepamatuji, protože mi byl naprosto ukradený, ale mimo jiné zmiňovala i jakýsi experiment odkudsi (nevím? nějaký severský stát?) kdy po hromadném přechodu na tiskací písmo přibylo dětí, které vykazovaly dys-obtíže. zdůvodňovala to tehdy nějak propojením v mozku, ale fakt mi to bylo šumák, nepamatuji si to. jinak klukovy zápisky ze speciální češtiny rozhodně byly lepší, než z jiných hodin - čitelnější, méně chyb. teď je na druhém stupni, a když jsme byli na kontrole v PPP, tak se tamní pedagožka úplně zhrozila, že ve škole vůbec nepíše psace a přímo mu do doporučení napsala, aby psací písmo po něm vyžadovali alespoň v hodinách češtiny. ale pravda je, že on si postupně usnadňoval, co se dá a v současnosti přešel na velká tiskací písmena. jenom na ně. na prvním stupni aspoň normálně rozlišoval velká - malá, ALE TEĎ FAKT JEDE VŠECHNO VELKÝM a číst to je děs. hmm, ale jeho táta tak taky píše, tak nevím, jestli to "má dědičný" nebo to jenom odkoukal