Valkýro, mně je tohle celkem jedno, myslím si, že taky nemám pověst vzorné hospodyňky, ale jestli někoho těší si o tom povídat, tak ať si to užije.
A do bytu mi nikdo nevleze, co by tam hledal, prosim tě. Jednak nikdy neví, kdo kdy přijde a vůbec, je to divná představa.

Za 10 let pronajímání se jednou stalo, že jsme měli nájemníka-studenta, který občas usl na trávníku ožralý a jednou omylem ve volném pokoji, kde neměl co dělat. Rozešli jsme se v dobrém, jako jediný mi zpětně posílá přání k Vánocům.

Neříkám, že všichni, co se mnou sdíleli střechu na hlavou, byli andílci nebo velcí sympaťáci, ale prostě normální lidi.