Naše nejmladší je ve třídě celkem napřed. Protože je lehce hyperaktivní a vzteklá, měla jsem velké obavy, jak bude zvládat běžnou ZŠ. Zvládá skvěle. Jejich p. uč. je speciální pedagožka a dost ta děcka psychologicky zmákla. Takže dcera nemá své místo, ale putuje po třídě. Když přijde někdo po nemoci, posadí ji učitelka k němu. Dcera mu pomáhá. Cítí se důležitá, nenudí se, učí se novým věcem (empatii, verbálně vysvětlit učivo...). Do čtení si nosí vlastní knížky. Paní učitelku milují děti a já jí velmi fandím a vážím si jí