Tedy, trochu temné téma, takhle po prodlouženém víkendu....ale hrob nemáme a co se týče mne, tak já bych chtěla být rozprášená na nějakém místě, které mám ráda, ale blíž to zatím neřeším, na to je vždycky času dost a i kdyby ne, tak předpokládám, že moji blízcí mě natolik dobře znají, že by to místo vybrali dobře i sami...tělo je pro mě jenom schránka, věřím, že žijeme víc životů, než jeden...jako dítě jsem chodívala s našimi párkrát do roka na hřbitov a vždycky jsem tam cítila hroznou prázdnotu, že v těch hrobech vlastně nic není, budu radši, když na mě moji blízcí budou jednou vzpomínat třeba při různých všedních drobnostech, které jim mě připomenou, než aby mi párkrát do roka nosili kytky na hrob...