"Protože já to pak mám podle hesla- když jediný může, tak musí."

Zefýr, ale tohle je myslím ten zásadní kámen úrazu.

Teď nechci, aby to vyznělo blbě, protože přesně chápu, co chceš říct a myslím si, že je hezký, co pro děti děláš a rozumím tomu, že se cítíš zneužívaná.

Ale myslím si, že to úvodní heslo v tomto kontextu prostě neplatí.

To není o tom, že ti druzí rodiče nemůžou, ale že NECHTĚJ. A já si myslím, že maj plný právo nechtít, a že Ty máš zároveň plný právo chtít jen někdy, když se to hodí Tobě, a ne pokaždý.

Takhle jsi zpruzená z toho, že Tě ti lidi zneužívaj, ale nebylo by řešení zavést, že k vám se sice může, ale podle pravidel, která nastavuješ Ty (tj. že se kamarádky k vám v žádným případě nepozvou samy, ale že je zve Tvá dcera po dohodě s Tebou tak, aby to vyhovovalo Tobě)?