Přidat odpověď
Kapradino,
tak v tomhle asi bude kámen úrazu.
Podle toho, co píšeš, je pro Tebe nepředstavitelné, že by dětská oslava nebo návštěva s přespáním mohla být něco jiného než vos.r, a kdo tvrdí něco jiného, tak si lže do kapsy.
Ale já snad můžu zodpovědně říct, že jsem všechny dětské oslavy, které jsme plánovali, plánovala ráda, zásah do soukromí mi nevadil a měla jsem pocit, že v danou chvíli nemůžu mít nic lepšího na práci. Prostě mě to bavilo, i když to byly občas trochu nervy.
A v tom je asi ten rozdíl - pokud to děláš proto, že Tě to z nějakýho důvodu těší (třeba vymejšlet tam blbovinky), a pokud by Tě to netěšilo, tak bys to s klidným svědomím vypustila, tak jsi uspokojená už jen tím, že ta akce proběhla a že se povedla, kdežto když to považuješ za vos.er, kterej se ale MUSÍ, protože .... (doplň si podle potřeby), tak za ten vos.er chceš logicky ještě nějakou kompenzaci.
Já osobně považuju za nejschůdnější cestu věci, který považuju za ten vos.r, prostě nepořádat a nemít z toho žádný ujímání. A o to víc si pak užít ty věci, který pořádám ne proto, že MUSÍM (abych někomu jinýmu kompenzovala vos.er, kterej musel vytrpět kvůli mně), ale protože SE MI CHCE.
Předchozí