Z+2, jj sestra byla vždycky takový ten mladší sourozenec....navíc maličká, pořád nemocná.......co si vybrečela, nebo vyvztekala, to vždycky měla....já měla být ta rozumná a ustoupit....., když jsem se sekla, že né.....nastal problém.....mě nesnášeli vždycky...aspoň ten pocit jsem měla dlouho....., protože, když něco provedla, mohla jsem za to já, dělo se to hodně často....teprve po letech jsem to nějak vylíčila našim a reakce:
mamka- to už je dávno, necháme to spát
ta´tka- proč jsi nám to neřekla.....říkala, vůbec mě nevnímali....takže to sestře vytmavil i po letech a výsledek 1/2 roku s ním nemluvila, že jí vyčetl její chování.


Dokud nenapsala KAt co jsem si přečetla před chvilkou, tak jsem si myslela to první...nyní teda spíš myslím, že jim možná připadají nenormální...., když starší je s dopomocí a mladší asi po 50 injekcích....
Ale jsou úplně normální, hodný kluci.

Kluci mají nejraději pradědu a náhradní babičku. Myslím, že to vzdali....a já už na stříbrném tácku nedodávám. Naše pozdraví....vztah na bodu mrazu.

těžko je donutím,aby je měli rádi. Navíc je pozdě. Jsou skoro dospělý oba(19 a 17).....ta hořkost tam bude.....a hlavně starší vnímá to jak se babička chovala k bratrovi a bratrancům..v určitém věku.....vyčetl jí to několikrát.....a já jsem si dovolila říci, že má pravdu. Už to teda nedělá.

Nyní slouží hlavně na práci u pradědy, na to jsou dobrý.