Kopretinko, kolikrát člověk vůbec neví, co za tím je. Ale je to strašná škoda, zvlášť, když vidím, jak důležití ti prarodiče pro děti jsou. Viděla jsem babičky, které měly s vnoučaty úžasné vztahy, viděly je obden, vozily je na kroužky, trpělivě čekaly a tetelily se radostí, že u toho můžou být, někdy dokonce ty kroužky samy zařizovaly a platily. Byla pro ně radost vidět tu bandu vnoučat vyrůstat a vlastně i částečně vychovávat. Pak si tam povídaly, chodily na kafe, byly hrozně fajn - vlastně jsem mezi nimi coby matka byla za bílou vránu, zatímco ostatní rodiče vydělávali.
Taky mi bylo líto, že jsem všechno řešila sama (kvůli dětem), ale zdá se, že to na dětech naštěstí nezanechalo stopy. Asi 4x někdo od našich přijel na nějaké běžné vystoupení, na vystoupení ve velkém divadle naopak chodili celkem ochotně, zvlášť, když jsem dodala vstupenky. To pak i poslali kytku na jeviště.
Myslím, že to ale docela dobře dopadlo především proto, že děti jsou k sežrání, milé, jejich zájmy, schopnosti a případné vystupování prarodiče považují za dostatečně reprezentativní, volbu učitelů shledali uspokojivou a dělá jim dobře si vnoučata porovnávat s ostatními příbuznými.