Byla jsem nezletilá těsně, bylo mi pak nějak akorát 18, přiznávám, že už přesně nevím, které měsíce co bylo, je to vážně dlouho, začátek (po dědově smrti) už víc než 20 let, to byl ještě takový pomalejší rozjezd, kdy babička ještě chodila, ale jak byla zcela dementní, tak nám utíkala ve spodním prádle po sídlišti a tak, byla totálně mimo a vyžadovala už tehdy trvalý dozor. Já to nechtěla zas tak podrobně rozebírat, ta klasická péče o ležáka trvala asi ty tři roky...
To zas aby tu z toho nevznikl nějaký dojem zanedbané povinné docházky, to vážně ne:)
O nechození do školy nešlo na SŠ, ale na VŠ, tj. myslím, že nezákonné to fakt nebylo. A navíc to nebylo stejné po celé ty tři roky, různě se nám měnil rozvrh v semestrech, takže někdy jsme zanedbávali víc, někdy míň. Pak, když byla už v ústavu, tak jsme měli od matky rozepsaná jen odpoledne a to už se školou nekolidovalo. Jak je medicína šestiletá, tak vlastně po celou dobu studia mi to tak různě vycházelo líp a hůř, nakonec babička zemřela během mého postgraduálu.

Ale to je jedno, podrobnosti nehrajou roli:)