Potvrzuji, že stavy, kdy toho člověka, o kterýho se staráš, nesnášíš, jsou normální a není nutný si je vyčítat.
Plus považuju za naprosto legitimní, aby ten, kdo se stará, řekl "už nemůžu" a zajistil nějaké zařízení, a pokud by mu to chtěl slůvkem vyčíst někdo, kdo se nestaral, tak by zasloužil pěkných pár přes ústa (nebo raději mu dotyčného nastěhovat domů, ať se s plnou parádou stará sám).
Každý máme své limity a nemyslím si, že by bylo možné od kohokoli spravedlivě požadovat, aby se obětoval za čáru, která je PRO NĚHO ještě přijatelná.