Psala jsi, že je u vás nepravidelně, tak ti asi nepomůžu, ale....

Starala jsem se také o příbuznou. Za života na mě byla hodná a měla jsem ji ráda. V nemoci už to tak nebylo. Pletla si mě s někým jiným, když jsem chtěla, aby něco udělala, sprostě mi nadávala.... Ale to už prostě nebyla ona. Nad to se dalo lehce povznést. Nicméně jsem stejně nedala tu každodenní hygienu. Prostě ne. "nehody" jsem řešila a stálo mě to nezměrné úsilý, ale běžně na tyto věci docházela zdravotní sestra. Platila jsem ji z příspěvku na péči, který příbuzná dostávala. Sestra ráno přišla vysprchovla příbuznou, dala jednorázové kalhotky, kolem poledne přišla znovu a večer přišla potřetí. Byla velmi milá a když jsem se potřebovala někde pozdržet, podala příbuzné i léky , ohřála jídlo a dohlédla aby to snědla. To jsem jí zaplatila já. Moc mi to usnadnilo situaci a asi 3x jsem to zneužila, když už jsem nemohla dál.

Zhroucenej člověk je tomu potřebnému naprosto k ničemu. Když to jde, je potřeba si to ulehčit. Žádné zbytečné hrdinství.