Svynko,

nedočítám to celý, možná Ti to už někdo řek, ale myslím, že na místě by bylo uvést mladého muže do reality, že mamka fakt není žádná služka (třeba tím, že bys mu řekla "OK, tak od teďka to děláš Ty, abych teda byla rodič a ne služka"), dát najevo i to, že se Tě to dotklo a mrzelo Tě to (ale vedle toho se nad tím zamyslet, protože to, jak to popisuješ, možná fakt je trošku posedlost, což ovšem syna neopravňuje takto s Tebou mluvit.)

A co muž - ten by mu měl říct, že takhle se s mamkou nemluví, zvlášť když říkáš, že si Tě váží a jedná s Tebou jako s princeznou.