Já tě vlastně opravdu chápu, a i musím uznat, že tvů přístup je někdy přínosný. Mám totiž takového manžela, vyčítá mi, že se se synem moc crcám a dělám to z něj já. No tak to je zase na jinou diskuzi, ale musím uznat, že někdy jeho model funguje víc, než moje psychologické pojetí :D. A někdy zase ne. Proto s tebou od začátku komunikuju férově, aspoň doufám. Ale stejně jako můj manžel, jdeš na to trochu tvrdší formou, takže se člověk nejdříve zasekne. Proto jsem šla sem, nejen pro radu, ale pro takové to virtuální obejmutí, sdílení a načerpání síly. A tobě taky přeju hodně síly, jsi skvělá máma. Nemůžu soudit co by bylo kdyby, ale doufám, že bych své dítě taky nedala do ústavu. Já mám všeho někdy po krk, a to mám "jen" lízlé dítě. Drž se.