Přidat odpověď
Kat, to samozrejme vim, nakonec sveho casu jsem to i studovala a aplikovala v praxi, takze zrovna touhle problematikou nejsem nepolibena.
Jde obecne o to, co s tim realne muze delat dite, nebo rodic a fakt je ten, ze nic moc. Takovych radilku jsem potkala....neresim je, resim sebe, pripadne dite. Moje vlastni deti byly taktez s nejakymi zavadnymi "drobnostmi", takze se obecne zamenuji ruzne dys... at uz se snizenou inteligenci, ci, tehdy - pochopitelne, LMD s hyperaktivitou, ci LMD spojena s opakem - lhostejnosti, unavnosti, nesoustredenosti s nedostatecnou vychovou a dohledem.
Znam to jako rodic i jako pedagog a ac diagnozy se dnes jmenuji jinak, problematika a reakce okoli se moc nelisi.
Paradoxne nejlepsim tercem bylo me primo vzorove dite, proto jsem ho sem hodila v plen, jak on k tomu prijde, jdyz tech dalsich dvou bylo nekdy vic, nez dost. Takze i ten pocit krivdy byl vetsi.
Jde o to, ze pocit krivdy nema smysl si pestovat, to nicemu nepomuze. Deti jsou uz dospele a umi v tom chodit a umi s tim zit. To byl muj vychovny cil, naucit je celit blbcum, nebo se jim vyhnout.
Předchozí