Bouřko, mám taky nestandardní dítě, ale už velké. V době, kdy byl menší a hrozily tyhle třenice jsme chodily na návštěvu k někomu do bytu max na hodinu až hodinu a půl. Všichni věděli proč, že syn v cizím prostředí nevydrží a bude scéna, mimochodem je to trápení hlavně pro to dítě. On byl dopředu upozorněn na to jak se má chovat, co může, co ne, měl sebou svou věc na zabavení a taky byl ujištěn, že jakmile bude chtít, půjdeme domů. Spíše chodily návštěvy k nám domů, nebo ideálně v létě setkání venku. Žádné vztahy se nám nepokazily a to jsme taky jezdívaly se známými na dovolenou. Ono, že jsi s někým na dovolené, neznamená, že spolu trávíte 24 hodin denně. Chápu, že skákání po gauči je symbol, ale v tomto nejsem zcela na Tvoji straně.