Kudlo, nikdo tady nepsal nic o nutnosti něco vydržet. Celá ta debata je o výchově cizích, hyperaktivních dětí (viz úvodní příspěvek). Několikrát jsem psala, že mi přijde v pořádku, aby se člověk ve slušných mezích ohradil, pokud se ho to OSOBNĚ dotýká. A že by to měl primárně řešit s rodiči, ne se oborit na dítě, zejména pokud nemůže tušit, jestli má to dítě nějaký problém. Představ si, že existují lidi, kteří když jim syn praštil v nepozorovane chvili tim stolkem, tak si s ním začali v letadle povídat, chapaje, že dělám, co můžu, ale že občas už nemůžu.