Monty syn, co si tak vybavuju, neměl žádné velké potíže psychického rázu, dokázal si najít kamarády, chování se taky až tak nevymykalo normě (dvojka z mravů za věž z rýže by ale byla fakt úžasná ).

Ale spousta dětí takové problémy má, trápí sebe, rodinu i okolí, a pak je na místě zajít k psychologovi nebo do poradny a rozklíčovat to. Já sama jsem měla už v šesti letech sebevražedné myšlenky, takže existenční krize, která padla na syna ve druhé třídě, fakt nebylo něco, co bych byla ochotná ignorovat. Ten "papír" nemá pomoct jen tomu dítěti, které ho má, ale všem kolem, tedy i spolužákům. Nevím, jestli už jsi někdy nějakou poradenskou zprávu viděl, ale fakt tam není napsáno "všechno mu tolerujte" ;-)