Přidat odpověď
Přirozeně štíhlé ženy jsou ty, co mají křehkou štíhlou kostru. Pokud mám kostru jak velryba (mám taková ramena, že se nevejdu do dámské konfekce a vypadám jak stěhovák), tak holt je to obalené jaksi navíc.
Nicméně u mých štíhlích kamarádek, co "to mají bez práce" vidím, že je v tom třeba i to, že prostě nemají chuť k jídlu. Klidně se nacpou, když jsme spolu na večeři, ale pak jim nedělá problém další den jíst jen minimálně. A sportují proto, že je to těší (a mají čas, protože mají třeba už odrostlé děti atd.).
V tvém případě - pokud máš permanentní pocit hladu, přidej do stravy bílkoviny a tuky a vyhoď sacharidy. STOB má dietu vybalancovanou tak, že jsem měla pořád hlad - vyrovnala jsem to jinak (ubraním sacharidů a přidáním tuků) a je to mnohem lepší. Někdy stačí vyměnit něco dobrého za něco jiného dobrého - místo kupovaného ovocného jogurtu mám cottage s ovocem a sekanými mandlemi. Kafe nesladím, dávám si ale plnotučné mlíko nebo smetanu. Místo sušenky si dám třeba oříšky nebo sušený kokos. Místo bílé rýže hnědou (lepší glykemický index, není po ní hned hlad). Místo knedlíků quinou. Nepiju limonády, nejím žádné "zdravé" tyčky, většinu jídel vařím a připravuju ze surovin.
Dále můžeš zkusit osvědčené že po šesté večer se nejí - respektive že más 8-10 hodin, kdy můžeš jíst, co chceš a 14-16 hodin, kdy nejíš vůbec.
A hlavně - nejez, když nemáš hlad. Když máš malý hlad, jez jen málo.
Co se sportu týče - člověk by měl denně nachodit asi deset tisíc kroků. Dvanáct, pokud chce hubnout. Dej si na telefon krokoměr a měř si to. Když nebudeš mít dost kroků (nejspíš nebudeš, pokud nemáš zaměstnání, kde jsi celý den na nohou), tak choď po čtvrt hodinách. Cestou do práce, dopoledne si zpestři cestu pro kafe tím, že obejdeš blok, to samé s obědem. Totální minimum je šest tisíc, to jsou asi čtyři kilometry, cca hodina chůze.
Odmítám na stará kolena s něčím "bojovat", ale z nadváhy mě bolí klouby a hlavně to přibližuje endoprotézu kyčle. Nemusím vypadat v padesáti jak modelka, ale hora sádla bych taky být nemusela (a nechtěla). V tomhle věku už se ozývají různé zdravotní problémy a ty se všechny řeší lépe s člověkem, co má rozumnou váhu (operace, převozy) - a hlavně - spousta jich vzniknout nemusí (cukrovka, kardiovaskulární problémy, zátěžové zlomeniny atd.) pokud se člověk drží ve formě. Za poslední rok jsem zažila několik prudkých střetů se životem a neměla jsem čas řešit maličkosti podružnosti jako vlastní pohyb a dietu a přibrala jsem pět kilo - takže musím taky řešit váhu, padesátka na krku... a bude hůř...
Předchozí