Taodvedle, stojí mi to za to. Jsem ráda, že se mi podařilo zhubnout a nerada bych se dopracovala opět k nadváze, když mě to stálo tolik námahy a odříkání. Vážila jsem si jídlo, počítala kJ a ono to fungovalo až překvapivě dobře. Žádné sladké, minimum tuků, daleko menší porce než dříve. Teď už se tolik neomezuju, váhu jen udržuji, ale připadá mi to paradoxně náročnější než hubnoucí fáze. Občas si dopřeju sladké, koláče, brambůrky (to miluju). Když jsem to nejedla vůbec, ani mi to moc nechybělo a sladká chuť mi byla nepříjemná. Teď si říkám, kousek si přece vzít můžu, jenže to tak akorát vyvolá chuť na další a další. Připadám si jak vyléčenej alkoholik.