Já s tou volností souhlasím s Monty.

Nikdy jsem svoje děti neomezovala v tom,jak dlouho smějí být na pc a nebo,jak dlouho smějí dělat nějakou jimi vybranou činnost. Možná díky tomu,že neznali to omezování je doteď nebaví trávit na pc celý den. Oba kromě pc měli svoje další aktivity. Dcera ten sport a syn měl v období té puberty řekněme třeba od 10-16 tu koloběžku a trampolíny. Sám si našel sokol na Smíchově,kde se to vyučuje a sám si tam jezdil. Moje děti celé dětství měli hodně aktivit,ale všechno to bylo jejich přání. Nikdy jsme je do ničeho nenutili. A obzvlášť v době jejich volna nebo prázdnin by mi přišlo vadné jim nařizovat,co mají dělat v jejich osobním volnu. K té technice měli u nás doma děti přístup od malička,ale nemyslím,že by je to nějak poznamenalo. Já si z dětství pamatuji,jak jsme pořád museli něco dělat na baráku , zahradě atd. Můj táta neumí dodnes odpočívat a každá zahálka je špatná. Když přijdeme na návštěvu,tak by nám nejraději hned strčil něco do ruky,abychom byli užiteční. Ještě dneska z toho mám osypky. Jako děti jsme si směli jít třeba hrát,až tehdy,když po obědě bylo umyté,uklizené nádobí, vynesený materiál,který byl potřeba někam uklidi, prosátý písek atd. Toho jsem fakt svoje děti ušetřila.