Kudlo,
vtip je v tom, že rodiče někdy poskytují "nespravedlivě" během života, na což se buď můžeš velkoryse vykašlat, nebo se tím trápit. Jenže i ten, co se na to velkoryse vykašle nemůže nevidět, že mají rodiče v tomto směru dvojí metr a mrzet ho to může např. kvůli vztahu s vnoučaty.
Mám třeba v okolí rodinu, kde babička zcela okatě preferuje vnoučata od jednoho z dětí (dcery), zatímco synovy potomky zná jen z rodinných oslav. Bydlí všichni ve stejném městě, není to stav daný vzdáleností. Syn a jeho manželka to vzali jako fakt, ale těžko můžou předstírat, že se nic takového neděje. Podotýkám, že syn není ani opilec, ani kriminálník, je to normální slušný člověk, jen je od dětství tím "neoblíbeným" dítětem.
Nenaděláš nic. Mně někdy přijde, že ty za vším vidíš drama antických rozměrů, já v reálu spíš vidím, že to ty lidi tak nějak normálně lidsky mrzí, aniž by dělali nějaké scény nebo končili s traumaty u psychologů.