Většinou se budím chvíli před budíkem, ale přesto jsem "zaklapávač". Mám v tom systém - po prvním zvonění měním polohu na "míň spací" (obvykle na bok) a začnu "přemýšlet o vstávání". Přitom dost často ještě usnu. Po druhém zvonění (po 10 min.) se přesouvám do polohy v polosedě (opřená o čelo postele), to už max. zdřímnu, většinou ani to, přemýšlím o nastávajícím dni. Po 3. zvonění si sedám, vypínám budík a do pár minut vylézám. Někdy to urychlím a budík vypnu už po 2. zvonění, obvykle, když potřebuju hodně na záchod
![~;)](/g/s/2.gif)
Vstávat "naráz" bych zvládla, ale nechce se mi. Manželovi to nevadí, kdyby jo, nějak bych to řešila (vstává ve všední dny obvykle později než já, ale ne o moc)...