Já sama za sebe nemůžu až tak úplně na tchýni plivat,jak někdy čtu,jsou i horší,no ale i lepší.
Vlastně mi sama navrhla,abych rodila tam,kde ona pracovala,což jsem vítala,jinak rodím v úplně stašnédíře,tak mě před tím vlastně zachránila.A dost možná se tak zachránil i starší synek,který když se narodil,neplakal,byl přidušený šnůrou a museli ho rozdýchávat.Moje matka v tomto ohledu nic,ta se bála,aby za její případné "iniciativy" neměla doma s novým chlapem dusno.
S tchýní jsme vycházeli,měla jsem tenkrát jako mladé tele respekt a autoritu před staršími,dnes viděno:hrůza.
Ale viděli jsme se vždy jen občas,oni nebo my u nich na návštěvě,takže samé úsměvy,každá jsme si mohla myslet i dělatto své,protože jsme na návštěvě vždy trávili jen pár hodin v rámci 1-2 měsíců.
Já mám "snachy" hned 2, neřeším nic o co nejsem požádána a to nejsem,protože slečny řeší vše pouze se svými matkami-se kterýma jsouvlastně díky dnešním technologiím každý den, nebo možná ještěkkámoškami; tak nějak ne slovy dávají holky najevo že my jsme tady a vy zas tady.Vycházíme dobře,máme přátelské vztahy,a je pravda,když některá z nás po té druhé něco potřeebuje,tak si navzájem vycházíme vstříc.
Evidentně naši synové,asi jako kluci, nemají takovou potřebu být s námi každý den v telef.styku,jako třeba holky se svýma matkama,a to jsou taky už pracující,žádné pubošky.