tak pokud jedu s dětmi někam já, spíš se přizpůsobuji chodu hostitelů.. oni jaksi neřeší, jestli áme nějaký režim, apod.. a mimo to, to že mám děti ještě neznamená, že se z nich poprdím. Takže já nikdy nebyla ta, která by byla za tu dámičku s dítětem, která se někde zjeví a vyžaduje, že se všichni přizpůsobí dítěti.. pokud chtělo dítě spát, spalo v kočárku.
Když jdu s dětmi do restaurace, tak se snažím si též sednout někam bokem, protože nikdo není zvědavý na to, že jsem tam přišla já a moje smečka... děti krotím a utišuji, vyžaduji civilizovanost. sice mám děti po sobě po jednom, leč mezi prvními 2 je pouze 18m, takže to ze začátku bylo krapet náročnější.. ovšem nic co by nešlo zvládnout.
podotýkám, že dvojčata jsem neměla.. druhou stranou jsem hlídala dost často i jiné děti a nikdy problém nebyl... ani mezi lidmi.

a když přijde návštěva k nám s miminem, tak očekávám, že se může stát, že se tu díte počůrá, pokadí, poblije... kor u těch maličkejch.. u těch větších - že při jídle jim něco upadne, apod.. očekávám, že malé dítě bude potřebovat i spát, nabídnu postýlku, případně jestli chce dotyčná návštěva jít na procházku nebo na zahradu uspat mládě v kočárku... stravovací rituály (jako čas, apod) je však podle nás.. jo, pokud by se jednalo o posunutí třeba o půl hodiny, tak s tím problém nemám.. vždyť je to na domluvě.
Pokud přijde náávštěva s miminkem a ono to prospí... ou jéééé, jásám nad roztomilostí malého tvorečka když spinká, rodiče to zpravidla též akceptují a my se můžeme v klidu bavit na kávou...