Kopřivo, no je to hezký příklad, ale můj "nevhodný" partner zrovna tyto situace zvládá dobře, zejména, pokud má vedle sebe ženu, o jejíž přízeň stojí.
Proto je období namlouvání, ale i nějakou dobu v prvních letech tak těžké rozklíčovat pravou povahu dotyčného. Zrovna jsem se o tom bavila s mámou, že taky ženy mají často sklon chyby mužů omlouvat, že to bylo v rozčilení, nebo, že se omluvil a že se to už nebude opakovat. Tohle považuju po všech mých zkušenostech za největší chybu - omlouvání a víru v lepší budoucnost. Na druhou stranu to samé je předpokladem dobrého vztahu....tak těď co si z toho vybrat....
Za mě už bych nikdy nedělala kompromisy ve smyslu osobnosti potencionálního partnera - musel by to být 100% laskavý a poctivý člověk.
Ale mám kamarádku, která ještě ve 36 nenašla toho "pravého" a já vidím, že už se snaží o dítě s někým, kdo se k ní nechová pěkně. Předchozí vztahy trvání max 1-2 roky, je to hezká holka, seznámí se snadno, ale ty modely ..... dostává se do fáze, lepší někdo, než nikdo. Život je prostě složitý.