Rose, tak presne tenhle nazor, nastesti vcas a verejne, razila moje tchyne pred nasi svatbou. Ze zaplatit to mam ja, ale oni, tj ona a jeji nevdana sestra plus babicka, do toho maji co mluvit, resp. mi diktovat, kde to ma byt, kdo tam ma byt a dalsi veci. Kdyz to videl potencialni manzel, jaka by to byla saskarna, kde by se bavili nejspis vsichni krome nas, tak navrhl termin uspisit, utajit a zrealizovat jen ve ctyrech osobach /moji rodice o tom vedeli a plne nam to schvalili,s nimi jsme si udelali oslavu doma druhy den/. Byla to krasna svatba, velmi intimni, v bilych satek i se zavojem, na zamku, krasne jsme si to uzili a po cele akci jsme jen poslali oznameni s fotografii, ze jsme se vzali. Nelitujeme toho dodneska, letos je to 15let. Osobne svatbu vnimam jako hodne soukromou zalezitost, ktera je veci vyhradne tech snoubencu, verejnou oslavu bych pretrpela jen kvuli pribuznym, ale vubec bych si ji neuzila.