Ropucho, já neměla žádnou představu, jen jsem věděla, že čistě bílá ne, protože v ní vypadám mrtvolně, spíš jsem čekala, že mi padne do očí něco slonovinového, šampáň nebo tak něco. A narazila jsem na krajku v odstínu růžové do lososova a zamilovala se A pak hledala něco, co k ní padne, představovala jsem si nějakou světlou barvu. No a narazila jsem na zvláštní odstín velmi tmavě starorůžové s mírným nádechem do hněda, ostatně líc látky byl zvláštně hnědý. A překvapivě to k sobě pasovalo. Navíc jsem měla štěstí na schopnou švadlenu, která věděla, že satén se stříhá šikmo, o tom já tenkrát neměla páru, takže jednoduchá jednovrstvá sukně v midi délce fakt pěkně splývala. Krajkou se ozdobil předek živůtku, jinak to byly jednoduché šaty. Ale úplně jiné než bych dopředu řekla, že svatební budu mít