Chtěla bych všem moc poděkovat. Poprvé jsem psala do nějaké diskuse a nečekala jsem kolik lidí rádo pomůže, napíše názor, radu či se podělí o svou zkušenost. Velice děkuji, je to hrozně milé.
Ještě k mému příspěvku. Partner nebyl vždycky takový, zažila jsem s ním krásné časy. Teď prožívám velmi nešťastné období a uvědomuji si, že k lásce nebo vášni nikoho nepřinutím. Uvědomuji si i že jeho chování v určitých situacích není v pořádku. Ale nestává se to denně. A ani já nejsem dokonalá. ( tím to nechci omluvit ) . Taky si někdy říkám, že mě tím ponižováním chce dohnat k rozchodu, ale stále plánuje do budoucna...
Rozhodla jsem se, že prozatím zůstanu, stejně bych teď neměla kam s dcerou jít a momentálně jsem bez práce, tudíž bez příjmu. Měla jsem dobrou práci, kde jsem i dost vydělala. Šla jsem tam s tím, že mi partner pomůže s dcerou (slíbil), protože pracovní doba nebyla úplně ideální, ovšem musela jsem nakonec odejít. Partner nezvládal dceru vyzvedávat (má toho hodně a z jeho příjmu se platí hypotéka na dům, takže chápu) a mým nadřízeným se to nelíbilo..
Takže zůstávám, budu se snažit dát se ,,psychicky,, do pořádku, možná navštívím psychologa. Od září jsem se zapsala na kurzy pedagogiky (splním si tak částečně svůj sen), budu hledat práci a prozatím nějaké brigádky už mám zajištěné. Potřebuji něco našetřit a dát se dohromady a pak se uvidí....
Ještě jednou Vám všem moc děkuji!!!