Popravdě stává se mi to teď velmi často. Chci zaplatit u kasy, vytáhnu kartu a čumím jako debil,protože mám absolutní výpadek. Stejný pin mám asi dvacet let. Namačkám nějaká čísla a v tom okamžiku si uvědomím,že je něco špatně,ale pořád mi ještě nedochází, jak to má být dobře. Naštěstí jsem to vždy na poslední chvilku zachránila.
Nebo dnes. K obědu jsem obalovala řízky. V jednom sáčku mám mouku, v druhém strouhanku a uprostřed mám v misce vejce. Vhodím maso do mouky a v tu chvilku prostě nevím jestli to dělám dobře. Úplný výpadek. Zpanikařím,že to dělám blbě,ale za pár vteřin mi dojde,že jsem mimoň a obaluji to správně.
takové příhody se mi teď stávají velmi často a je to strašně nepříjemné. Dřív se mi nic takového nestávalo. Vždy jsem já byla ten,který měl pod palce absolutně všechno v domácnosti a ještě jsem stihla ohlídat ostatní. Mrkla jsem na telefon nebo PSZ a zapamatovala si to. Teď mám problém vzpomenout si na SPZ vlastního auta při zadávání do parkovacího automatu. Manžel mi říká,že jsem konečně na běžné úrovni a vím,jak to mají normální lidi,ale já doufám,že se stane nějaký zázrak a zase mi to tam naskočí všechno zpět. Nechci být doživotním mimoněm.