Já teda do toho vstoupím, i když nejsem rozvedená, ale pro mě legitimita možnosti "nechci a posunu se dál" strašně závisí na té druhé straně, jak moc je ochotna i ona se vyvíjet a posunovat.

Třeba v případě, co popisuje Monty (partner si představoval, že většina té péče bude na ní, a nebyl ochotný nic udělat s tím, že jí to logicky nevyhovovalo) to považuji za naprosto legitimní (že v takovém vztahu nechtěla setrvat do smrti).

Zkrátka si myslím, že aby to vydrželo, tak i to "posunování" musí být nějak koordinované s tím, že pokud jeden chce něco jinak, tak by měl brát ohled na toho druhého, a ten by mu zase neměl bezdůvodně v něčem bránit, a s konečným výsledkem by měli být spokojeni OBA DVA.