niino,
pořád nic nevidím, co bys měla udělat hnusnýho?
O dědu ses starala, byla jsi s ním často, to, že jsi s ním nebyla v té poslední chvíli, je smůla, ale nic, co by sis za těchto okolností měla vyčítat, a jestli jsi sama měla nějaké zdravotní problémy, tak už vůbec.
Byl to na Tebe nápor, stejně jako na ostatní členy rodiny. To, žes to jednorázově řešila alkoholem, pokud to opravdu byla jen jednorázovka a nepiješ pravidelně (což říkáš, že nepiješ) není nic, za co by ses měla stydět. Možná jsi potřebovala "vypnout", ale očekávalo se od Tebe, že budeš fungovat dál, tak ses tímto způsobem "vypnula" sama.
Nevidím na tom opravdu nic, co bys udělala tak strašného (ale samozřejmě trvale to alkoholem opravdu neřeš, to by nemuselo dopadnout dobře) a žádný důvod, proč by s Tebou Tvoje rodina neměla mluvit. Nejspíš i oni jsou ve stresu a reagujou prudčeji, než by reagovali za normálních okolností. Pokud spolu jinak dobře vycházíte, tak by to mohlo spravit, kdybys jim na rovinu řekla něco jako "sorry, asi jsem to neměla dělat, ale bylo toho na mě moc".
Být smutná v takové situaci je normální a muset se starat o někoho je stres. Kdyby to ale mělo trvat nějak déle nebo Ti to dělalo v životě moc velkou "paseku", tak bych zvažovala návštěvu psychologa, Linku důvěry nebo nějaké takové instituce jako je Cesta domů.
Drž se, máš toho naloženo hodně, a hlavně si nic nevyčítej, lidi nejsou stroje a Ty jsi nejspíš pro dědu udělala maximum, cos udělat mohla , a on to věděl a ví to i babička. Hodně sil
(a s tím pitím fakt pozor)