"Mně vadí, když mi někdo lže a oba víme, že mi lže. Pak já nevím, zda dělá blbce ze mě nebo ze sebe. A nevadí mi, když mi někdo lže, protože mě má rád a nechce mě ranit. To mi jeho lhaní dělá i dobře. Ale musí lhát věrohodně."

Jenže pak nikdy nemám jistotu, kdy mi říká pravdu, jednodušší je předpokládat, že lže vždycky, což ale redukuje spolupráci a komunikaci tak nějak na nulu.