Kudlo docela zajímavý pohled na danou věc. Já jsem vždycky žila spíš s takovým vnitřním hněvem nebo jak bych to nazvala, že mě rodiče na nic nedali. Na nic myslím opravdu na nic přestože jsem si to opravdu moc přála.
V životě jsme s rodičma nebyli ani bruslit natož abychom snad pádlovali.
Asi proto naše děti hrají na hudeební nástroj, chodí do tanečního oboru nebo na sport, jak chtějí a v kroužcích je podporujeme. Hudebka je naštěestí opravdu baví.