Mne maminka na nic "nedlala" protoze to bylo zcela mimo jeji financni moznosti. Akorat jsme chodili ja a muj bratranec na piano asi rok, ale to bylo jedine proto, ze nasim maminkam bylo lito ty staricky slecny, ktera nemela narok na duchod a zivila se "vyukou" hrani na klavr (= pospavala a posleze dostala nakou korunku a chleba s maslem a caj) Ale maminka sama umela a delala plno veci, ktery jsem se od ni naucila, protoze se mi to libilo a bavilo mne to. Po otvi akad.maliri jsem zdedala krome nadani i zbytky ruznych barev a jineho materialu, tak jsem malovala (to mi zustalo). Ruzny veci jsem zacala nejak organizovane delat kolem 18. Nekolik jazyku, veslovat, "kulturistiku" (=to byly zacatky aerobiku a s cinkama), hodiny zpevu (a kdyz mi dosly penize, tak do sboru) a na LS malovat. Nasla jsem si to sama a travila tim dost casu. Ted se mi to hodi a umim toho plno natolik, ze za to dostavam i placeno…...
Deti jsem prihlasila na par ruznych veci, aby si vyzkouseli, jestli je neco bude bavit vic. Kluk hral leta fotbal, protoze chtel, 2 z holek taky, jedna basket. Vsichni meli bud piano nebo kytaru, holky chodily celou skolu, protoze chtely, prostredni i cele gymnazium. Kluka to nebavilo po pul roce. Holky chodily i do sboru, dve z nich chodi jeste dneska. Zrejme to maji po mne - nasly si plno veci sami, kdyz uz byli z domu.

On si clovek najde prilezitostne obvykle sam neco, co ho pritahuje, a nic nemusi delat na nejaky "zavodni" urovni. Hlavne, ze ho to bavi.