V dětství jsem trochu litovala, že mě naši nenabídli nějaký kroužek sami od sebe. Do kroužku jsem chodila, až když jsem si sama o ně řekla, tak od 10 let. Chodila jsem dlouho na klavír a vadilo mi, že musím do nauky s mladšími dětmi. Ale u klavíru jsem zůstala dlouho, zato když jsem později zkusila gymnastiku, tak to nešlo, ty mladší holčičky se už nedaly dohnat. Taky mě strašně mrzelo, že jsem nemohla chodit na tenis, odmítli mě s tím, že neberou 10ti leté, ale pouze 8leté.

Co jsem skutečně využila, byla angličtina, protože za mě se učila až na gymnáziu, kdežto já ji dělala už na základce a měla jsem výhodu. Dodnes je pro moji práci důležitá.