V dětství jsme na kroužky chodila a ráda. nebyly ovšem podle mého výběru, vybrali naši, ale i tak se mi to líbilo.
Mrzí mě ovšem, že mě nedali na kroužky, které jsem chtěla víc, lákala mě výtvarka(ale prosím tě, v naší rodině nikdy nikdo kreslit neuměl), hudba (piano se nám sem nevleze a co by tomu řekli sousedi) a do tancování(musíš chodit s bráchou, tak je to nejjednodušší a ten by tanečky nechtěl. Chodila jsem do baletu než brácha dorostl do kroužkového věku.)... K tancování jsem se nakonec dostala sama, ale ve věku 40+ to už není holt ono. Je mi to líto.