Prvotní problém je v tom, že neumím (nebaví mě) small talk. Takže společenské akce s neznámými nebo málo známými lidmi je moje noční můra.

To není o vzdělání. Tto až následně, když by se ze známých měli stát přátelé, tak tam by se ti, se kterými bych si neměla co říct, logicky těmi přáteli nestali. A to trochu s tím vzděláním nebo spíše rozhledem souviset může.

Třeba mám jednu kamarádku, ale s tou se dá bavit jen o chlapech a o sportu. A tedy dětech. Ale třeba kultura, filmy, výstavy to vůbec. Nejde do divadla, nezajímá ji hudba. Ne, že bych já byla každý týden v divadle nebo na výletě, ale ráda se zajímám o svět kolem sebe, rozšiřuji si obzory.