Pokud se někdo pravidelně hroutí, jsou to špičkoví hráči nejpopulárnějšího sportu na světě. Zadejte si do Googlu "football fake injuries" a vyjede vám 305 tisíc výsledků, většinou usvědčujících videí. Jsou to v naprostý většině muži, řada to dělá opakovaně (víc jak jednou za rok). Když se novináři se podívali blíž na 32 zápasů na mistrovství světa, 293 ze 302 fotbalistů předstírajících vážné zranění během několika vteřin vyskočilo a hrálo dál. Neplatí to pro všechny sportovce. Třeba dostihy patřej celosvětově mezi top 10 nejpopulárnějších sportů. Dvojnásobnej českej dostihovej šampión Ferdinand Minařík komentoval pád jednoho z žokejů a na reportérovu otázku, jestli bude ok, odpověděl, že žokejové jsou tvrdí hoši, žádný fotbalisti.
Jo, je to provokace.
Ale řekněte mi, pokud jsou špičkoví fotbalisti placený v závislosti na úspěšnosti klubu, to znamená na výsledcích, a výsledky se daj ovlivnit simulantstvím, je to z jejich strany prospěchářství?
Vnímáte to jako manipulaci, hysterii? Vadí vám podobné jednání? Myslíte, že jim občasné zhroucení slouží na přitažení pozornosti?
A vzrušujou vás takoví chlapi sexuálně?