Sam, být babičkou je krásné.
Jak řekla moje kamarádka, která má vnučku jen o dva měsíce starší: "Člověk úplně cítí, jak se mu zvětšuje srdce".
Sama jsem si užívala mateřskou, až když děti trochu "rozum braly", miminka mi připadala příliš náročná na péči a zároveň málo komunikativní. Ale tohle dítě zbožňuju od prvního pohledu. Ála by mohla povídat, furt jí posílám fotky a videa s "trapnými" komentáři jako "Koukej, jak je krásná, "Ta ale roztomile škytá" a tak podobně. To přece vůbec není můj styl, teda, dřív nebyl. Už tomu chybí jen "uzlíček štěstí".