Byla pracovní povinnost, vzdělání zajišťovalo spolu s dobrým kádrovým profilem teplé místo, takže u loajálních nebyl stres o práci. V práci nebyl prostor ke kreativitě, k nějakému růstu bez stranické legitimace.
Stran násilné kriminality bylo logicky bezpečněji (zavřené hranice, profízlovaný stát), z druhé strany byl zákaz shromažďování, kdykoliv tě kdokoliv mohl legitimovat a zajistit.
Pěstovala se propaganda, jásavé průvody, nástěnky na pracovištích, masáž ve školách. 95% dětí bylo členem pionýrské organizace SSM, která pořádala několikrát do roka agitační shromáždění, bylo krojované a začínalo bodrým zvoláním vedoucího
"k budování a obraně socialistické vlasti BUĎ PŘIPRAVEN" sbor pionýrů odpovídá "VŽDY PŘIPRAVEN" a následuje několik "hymen" mládeže a dělnického hnutí, které zpívají všechny děti.

"Píseň přátelství, ať zpívá, kdo je mlád, kdo je mlád, kdo je mláááááááááád,
svoji píseň nedáme si nikým brát, nikým brát, nikým brááááááááát"