Olgavo, ja mela asi 20 "pen friend" v ruznych zapadnich zemich. Samy kluky. Kadrovakovi jsem prinesla vyplneny karticky na "styk se Zapadem", kde jsem popsala obsah dopisu vseobecne: vareni, rucni prace, vychova deti". Muj sef to podepisoval a tvaril se prisne, ale v koutcich ust mu cukalo. Tim ta akce hasla, kadrovak mel kartoteku a spokojen. Sef mi podepsal zadost o prislib do Jugoslavie, 2x, s poznamkou, ze mi to stejne nedaj. Ja nato "kdo nic nezkusi, ten nic nedostane". Dostala jsem. 3x jsem posleze jela na prodlouzenhou dovolenou do Holandska a Danska, objela Francii. Sef i hlavni sef mi to podepsali se slovy "stejne te nepustej". Pustili. S mym spatnym uplne nevyhovujicim kadrovym posudke, s blizkym pribuznym na zapade, absolutne zadnym prislusnikem strany v sirokem pribuzenstvu.

Po navratech mne nikdo nikdy nikam nepredvolaval. Vratila jsem pas a tim vse haslo. Nikdo u nas nikdy nebyl na zadny kontroly. Baby v ulici chodily do Bartolomejsky udavat mne i maminku - mne kvuliva obleceni, barevnymu a kratkym suknim, ktery jsem si tvorila sama z latek, ktery jsem normalne nekde koupila. Ale nikdy nas nikdo nikam nepredvoal od r. 50, kdy zmizel nas pribuzny.

Jsem z Prahy. Blbejch lidi kolem bylo dost, ale hodne lidi pomahalo a vyrizovalo ruzny veci.