Dnešní bordel bych na to ale už nesváděla, na to od té doby přeci jenom uplynula spousta času.

A jak do toho zapadá to, že když to vezmeme čistě pragmaticky a materialisticky, tak neplout s proudem je pro konkrétního člověka nevýhodné? Pokud byl někdo opravdu důsledně čestný a nikdy se neobrátil zády ke zlu, aniž by upozornil na to, že je to zlo, tak třeba skončil tak, že ho vyhodili z práce, jeho děti nevzali na školu a on s vysokou kvalifikací dělal někde do důchodu topiče, pokud měl kliku a nebyl zavřenej.

Dneska má třeba podlomený zdraví, mizernej důchod, děti mu možná ve slabý chvilce tu jeho zásadovost vyčtou, a jeho soused, kterej vždycky plul s davem a namočil se vždycky jen tak trošku, aby to bylo ještě výhodný, ale aby nebyl první na ráně, až se otočí vítr, ho předjíždí ve svým bavoráku, na kterej si vydělal ve svý firmě, kterou mohl založit, protože měl ty správný kontakty a ne moc zábran a věděl, odkud vítr fouká, a ve kterým jede na návštěvu za svým synem doktorem, který jako prominentní dítko se správným kádrovým profilem neměl problém vystudovat medicínu, a blahosklonně mu zamává?