Proč by mi nemělo být jedno, že se někdo uráží? Třeba proto, že nemám v povaze lidi urážet, nepřipadám si jako někdo víc, či lepší.
No a pak je otázka, jestli se bráníš tomu, co je a co není zvykem. Třeba v mém okolí je seznamovací pusa naprosto normální. Podání ruky a lehký polibek na tvář. Někdy se nechám políbit ráda, někdy to moc příjemné není. Od jednoho si necháš dát pusu a od druhého se opovržlivě odtáhneš? Umíš si představit, jak to pro toho druhého může být urážlivé? Tobě ohleduplnost a empatie k pocitům toho druhého moc neříká viď? Ve většině svých příspěvků zdůrazňuješ já, já, já chci neb nebo nechci to či ono a ti druzí mi můžou víte co...
Nechápu tenhle postoj.