Jo a zákazy občas jsou, když jsme zjistili ze ponocujou s telefonama, tak je jednu dobu odevzdaváli v 8 večer. Do “postele” chodí mezi osmou a devátou, pak už mají být umyti v pokoji, můžou si číst, učit se, koukat na film/YouTube atd, po desáté už spí (anebo je tam tma).
Nebo oba často rádi chodí ke kamarádům / kamarádi k nám na prespaní. Pokud je nějaký vážný nedostatek (blbě ve škole nebo kombinovaný borcus/odmlouvani/neaktivita doma, není dovoleno.
Kapesné dostávají (i proto ze jezdí busem domu ze školy a nakrouzky), srážky nedáváme, bonusy taky ne, resp. extras můžou být při nějakém výletu a pokud si to neutratí, zůstává jim.

Dnes jsem byla s dcerou kupovat zimní kabát. Srdce mi krvacelo, na výběr byly dva “schopné” (tj vyhovovaly mým podmínkám - teplý a dlouhý, a jejím - krásný s koziskem na kapuci, s paskem, černý a postavě lichotici). Ovšem oba byly za “krutý prachy” 1800 resp 1950... chtěla jsem - když už dam ty peníze - aby to byl ten, co je teplejší a lépe propracovaný, ona trvala na tom “krasnejsim”.... diskusi jsme vedly v obou kramech 2x, ustaly jsme to bez hádky a slz, i přes me věcně argumenty si trvala na tom libivejsim. Tím, ze se se mnou nezhadala, ani si to nevynucovala brekem, to u me vyhrála a koupila jsem ten “její” (tamten bych ji nenutila, holt bychom zkusily štěstí jindy a jinde). Můj muž řekl, ze tohle by nedal, zhadal by se s ni, nic nekoupíl a byl by dusný víkend.
Tolik k těm prioritám.