Před pěti lety zemřela na rakovinu holka, která měla děti v přibližném věku jako byla moje dcera a v podstatě jsme spolu trávily celou dobu naší mateřské a školky dětí. Chodily na procházky, vzájemně si hlídaly děti, jezdily na výlety, prožvanily spolu celé hodiny,.. Pak se rozvedla, odstěhovala a postupem času se my dvě vídaly čím dál tím míň. Ale když jsem se dozvěděla že zemřela, tak mě to neskutečně zasáhlo. Mám ji neoddělitelně spojenou s dětstvím moji dcery, dodnes mi chybí.
Obecně se dá říct, že mě zasáhne smrt každého známého člověka, který ještě nebyl ve věku, kdy se běžně umírá. Na druhou stranu, když zemřela moje sousedka, které bylo 85 let a kterou jsem znala celý život, tak to ve mě nevyvolalo žádnou emoci.