"Většina dětí nespí do oběda a netráví dny v nákupních centrech.. Junioři, když jsou doma - vaří oběd... např. Ano, uklidí po sobě - ale holt ne tak dokonale jako já."

Ale prd. Normální puberťák vstane v poledne, když je sám doma tak i později, něco si rychle uklohní a buď si jde zas lehnout, nebo zmizne do společnosti podobně postižených. Myčku podle ukázněnosti zapne buď hned, nebo po příchodu dospělce. A kupodivu z něj vyroste normálně funkční samostatná lidská bytost (V praxi ověřeno.)

Ovšem na rozdíl od Monty si myslím, že není rozdíl mezi pubošem v bytě a v domě Oba se zapojují nad rámec svého zaneprázdněného rozvrhu pouze v případě, že jsou k tomu buď za a) donuceni, nebo za b) je to z nějakého důvodu baví nebo to považují za nutné.

Nejsem otrokář a neumím to, zato jsem vyděrač Ať si klidně hnijou v posteli, ale jakmile mám prokazatelný důvod, proč je nutné něco udělat, tak se naši drahoušci zapřou a dělají.
Jeden kousek, pravda, docela stávkuje, to pak zcela nepokrytě apeluji na jeho svědomí a nějak se domluvíme ... Nebo taky ne, když mi to nestojí za ty nervy

Mám filosofii nepravidelných domácích dětských prací podepřenou argumentem, že je přece nebudu strašit, jak je údržba vlastní domácnosti náročná - co když budou chtít radši zůstat s námi.

V životě by mně nenapadlo přemýšlet o tom, jestli jsem nebo nejsem něčí služka, jen proto, že správně neodhadnu správný věk dítěte, kdy že už mu nemůžu vařit nebo číst a musí uvařit on mně. Tak nějak hospodaříme SPOLU