Přidat odpověď
Tak to si neumím představit. Že prudí, protáčejí oči, to jo, ale ne že by to neudělaly.
Co bych dělala? Netuším, při mé povaze bych celou noc přemýšlela, co jsme udělali špatně nebo jestli je to v povaze nebo proč to zkrátka potkalo zrovna nás.
Je ale pravda, že jediná nemoc, kdy rodina respektuje, že jsem nemocná je střevní viróza, kdy neopouštím koupelnu. Jakmile mám jakoukoli jinou chorobu, tak zvlášť manžel mě strašně honí, pořád mě k něčemu potřebuje, musím vařit - tedy on jde vařit a ke všemu mě potřebuje atd. (Jeho vysvětlení v době zdraví bylo, že se o mě tak strašně bojí, že vlastně podvědomě zkouší, jestli jsem ještě dost "živá").
Takže zápaly plic a záněty močového měchýře (moje jediné dvě další nemoci) trávím v práci, protože tam můžu sedět a být v klidu a pracovat pouze hlavou.
Nebo se mi poštěstí, že musí na služební cestu a pak se dva dny léčím doma (to se při odjezdu tváří tak soustrastně, že se o mě nemůže starat).
Předchozí